~When I see you, I have a reason to laugh.~

Violinist

11. března 2011 v 22:57 | Miu

No tak přidávám další slash... x)
Snad se bude líbít, ale teď mě omluvte jsem totálně tuhá! *Chrr*



"Proč ses s ním domluvil zrovna na sobotu?" zeptal se mě Teru, když jsme čekali na Rukiho ve zkušebně. "Protože nechtěl, aby se mu to krylo se zkouškami GazettE. Poslední dva týdny zkouší neustále. A ke všemu oni asi nevědí, že Ruki umí na housle." Odvětil jsem a dál vyhlížel z okna. Za chvíli se tam objevilo černé Porsche. Vystoupila z něj malá osůbka se slunečními brýlemi a černou čepicí. "Už je tady?" zeptal se Teru. Kývnul jsem a otočil se ke dveřím.
Za chvíli se tam zjevil Ruki. Usmál se a odložil futrál od houslí na stůl. "Omlouvám se za zpoždění, ale ve městě byla zácpa." Řekl klidně a sundal si brýle. Pomněnkově modré oči zářily v jeho bledé tváři. Po chvíli jsem ale musel sklopit zrak, protože Hizaki mě kopl do nohy. "Nevejrej na něj tak!" procedil skrz zuby a natáhnul se pro svoji kytaru.
Zkoušeli jsme asi tři hodiny. Pak se Ruki omlouval, že ještě někam musí a ke všemu ho začala bolet ruka. Vyprovodil jsem ho až k autu a domluvil se s ním na další zkoušku. Doufal jsem, že to bude brzy, ale nějak se to nezdařilo. "No nic, tak se měj." Pozdvihl jsem ruku a už se díval jen na zadek jeho auta.
"Co tak zklamaně?" rýpnul si Teru. Zašklebil jsem se na něj a nasedl do svého auta a vydal se domů.
Další den, v neděli, jsem si řádně uvědomil, že bych nutně potřeboval nakoupit. Upřímně, kdo by si udělal snídani z prošlého másla a zkaženého chleba… Nazul jsem si boty a vydal se do nejbližšího krámku.
K mému překvapení jsem tam potkal Rukiho. Jaká náhoda… Tiše jsem přešel k jeho zádům a prsty přejel po jeho páteři. Zachvěl se a rychle se otočil. "K-Kamijo?" otázal se a hluboce se nadechl. "Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit…" dotkl jsem se jeho ramene. Podíval se na mě a ošil se, takže shodil mou ruku z jeho ramene. "Už musím…" omluvil se a protřel se kolem mě. Usmál jsem se za ním.
Byl tak rozkošný. Bez většího zaváhání jsem nakoupil a vyšel před krám. Pozdvihl jsem obočí, když jsem spatřil, kdo tam stepoval. "Ale, ale…" pobaveně jsem se na něj zašklebil. Málo kdo by si všiml, že mezi ukazovákem a prostředníkem svírá nedopalek cigarety. "Můžu… Můžu si od tebe zavolat?" zeptal se a očima nervózně těkal sem a tam. "Jasně, ale… to tu nemáš auto? Nebo mobil?" "Auto mě chcíplo, mobil jsem zapomněl doma." Odvětil nevrle. "Fajn, tak pojď, bydlím kousek." Hodil jsem si batoh na záda. Ruki se potácivým krokem vydal za mnou.
"Co je?" zeptal jsem se ho po chvíli, když už si za cestu zapálil třetí cigaretu. "Nic." Zavrčel a šel dál tiše vedle mě.
Pustil jsem ho do bytu a podal mu telefon. "Díky." Zamručel a odešel do jiné místnosti.
"Hele, Kami…" zjevil se za mnou a vypadal, že brečel. "No?" kývnul jsem hlavou, ať pokračuje. "Nemohl bych… nemohl bych tu… přes noc zůstat?" Kousl se do rtu a sklonil hlavu. "Můžu se zeptat proč?" byl jsem si jistý odpovědí, ale musel jsem ho trochu podusit, aby mi řekl, nebo alespoň naznačil proč. "Já… My… Nepohodl jsem se s Aoiim…" zašeptal. "No dobře, jedna noc." Řekl jsem nekompromisně a utřel si ruce do ručníku. "Děkuju." Zakňučel a opřel se o zeď.
Bylo to zvláštní, ale sledovat jeho bezmoc, bylo jistým způsobem uspokojující. Sesunul se po zdi na zem a rukama objal svoje kolena. Nechal jsem ho tam asi půlhodinu sedět, pak jsem k němu přišel a dřepnul si před něj. "Nechceš se vyzpovídat?" zeptal jsem se ho a ruku mu dal kolem ramen. Pozvedl hlavu a hřbetem ruky si protřel oči, které zdobil závoj slz. "Asi ne… Vlastně ani není o čem." Vzlyknul.
Chytil jsem ho za ruku a pomohl mu postavit se. Odvedl jsem ho do ložnice a nechal ho samotného, i když jsem měl obrovské nutkání, zůstat tam a vrhnout se po něm. Naštěstí jsem své pudy zkrotil.
Asi po hodině nic nedělání jsem se zvedl a šel se na Rukiho podívat.
Spal jsem v boxerkách a košili, která se mu zespoda rozepla a odhalovala jeho ploché bříško až k pupíku. Opřel jsem se o futra a vychutnával si ten pohled. Deka ležela na zemi, takže mu buď bylo teplo, nebo měl zlý sen. Přisedl jsem si na kraj postele a prsty mu přejel po jeho sametově hebké tváři. Pod mým dotykem se zachvěl a otevřel oči.
Když mě spatřil, polekaně se posadil a upřel na mě svoje oči. "Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit." Seděl jsem na své posteli a tiše na Rukiho zíral. Pak jsem se k němu naklonil a přitiskl své rty na ty jeho. Nejdřív jemně, jakoby omylem, ale pak jsem na něj začal víc dotírat. Když už jsem se dostal přes všechny zábrany v Rukim se něco zlomilo. "Co to děláš?!" osopil se na mě a prsty si přejel přes zvlhlé rty. "No co bych dělal?" Kleknul jsem si přes jeho rozkrok a stehny pevně sevřel jeho boky. "Nechci tě využít, jen kvůli tomu, že tě Aoi nechal, ale… ach, Ruki… tak dlouho už se mi líbíš…" Jazykem jsem přejel přes jeho ouško a polibky směřoval přes krk až na odhalené rameno, které vykukovalo z jeho košile.
Ruki tiše vydechl a ruce mi zaklesnul za krkem. Znovu jsem se přisál na jeho rty a rozepínal jeho košili. Za chvíli jsem odhalil tu porcelánovou dokonalost. Hladil jsem ho po bocích a užíval si maximální blízkost.
Ruki povolil sevření a rukama sjel přes moje záda až k bokům a prsty zajel pod moje tričko. Stáhnul mi ho přes hlavu a nezkušeně mě políbil na pulzující tepnu. Sám pro sebe jsem se usmál a zatlačil na jeho ramena, čímž jsem ho donutil, lehnout si. S polibky jsem doklouzal až k jeho přirození, které se už hlásilo o pozornost. Stáhl jsem mu boxerky a odhodil je někam k nohám postele. Pojal jsem co nejvíc z jeho chlouby do svých úst a začal pohybovat hlavou nahoru a dolů. Ruki se zmítal pod každým mým dotykem a začal vydávat, čím dál tím víc nechutné zvuky. Když se vyprázdnil do mých úst, slíznul jsem si ze rtů zbytky jeho sperma a zadíval se do jeho očí. Kývnul hlavou, což jsem bral jako souhlas. Stáhnul jsem si kalhoty spolu s boxerkami ke kolenům a pozvedl si ho do výšky své pánve.
Nohy mi obmotal kolem pasu a vyčkával na nejhorší.
Pomalu, nenásilně jsem do něj vniknul. Sledoval jsem každý jeho pohyb, nádech a vzdychnutí. Měl víčka pevně sevřená a dýchal přerývaně. Začal jsem se v něm pomalu pohybovat. Nejdřív jsem se snažil jemně, ale pak už to nebylo možné. Rukiho bolestné vzdechy se pomalu měnily na vzdechy slasti a vášně.
Pevně mě chytil kolem krku a přidržoval si mě při dlouhých polibcích. "R-Ruki… já už…" zašeptal jsem a prohnul se v zádech. Ruki mi zaryl prsty do zad a mělce vydechl. Celou mou ruku pokryla bílá tekutina.
Zmoženě jsem se svalil na Rukiho horké tělo a snažil se popadnout dech. "Úžasný…" zašeptal Ruki a zavřel oči. Lehnul jsem si vedle něj a jeho hlavu si tiskl na hrudník.
S tímto krásný pocitem jsem usnul.
*O měsíc později*
Když jsem se tenkrát ráno probudil, Ruki už tam nebyl. Snažil jsem se na to zapomenout a přiřazovat to k mým nebezpečným úletům, ale nešlo to. Pořád jsem na něj musel myslet. Na jeho plné rty, modré oči, alabastrově bílou pleť.
Stál jsem sám ve zkušebně, když v tom se za mnou ozval čísi hlas: "Ehm, Kamijo?" Prudce jsem se otočil a spatřil jsem Rukiho. Viděl jsem ho po tom měsíci poprvé. Pomalými kroky jsem k němu přišel a ukazovákem jsem přejel přes jeho rty.
Pořád tak jemné na dotek.
"Znamenala ta noc pro tebe… něco víc?" zeptal se a skousl si ret. Miloval jsem toto gesto.
"Znamenalo…" odvětil jsem tiše a čekal na jeho reakci. Postavil se na špičky a vášnivě mě políbil na rty. Zavřel jsem oči a pevně ho objal v pase. "Miluju tě…" zašeptal mi do ucha a znovu se vrátil k mým rtům.
"Ruki?!" Z jeho počínání nás vyrušil Aoiiho hlas…

---
PS: Žádný pokračování nečekejte... xP
Paii
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katana Katana | Web | 12. března 2011 v 9:12 | Reagovat

Kehehehe... romantika...

...škoda že nebude to pokráčko... jo BTW: Ústřici dopísáš kdy?

2 Katana Katana | Web | 12. března 2011 v 9:19 | Reagovat

No a neni to škoda? *prosebný výraz*

3 Katana Katana | Web | 12. března 2011 v 9:39 | Reagovat

No to můžu, ae to nejni wono.

4 žencká žencká | Web | 12. března 2011 v 11:49 | Reagovat

žádný pokračování?!! tak já si ho vymyslim... éé.. Aoi tam vtrhne, v pacce se mu zčistajsna zhmotní sekáček ausekne kamijovi jeho prašivej ***** XD nené! dokomalosť!!!

5 Dai Dai | Web | 12. března 2011 v 15:17 | Reagovat

aaaa... ten konec.. *dead*... tyy fakt z tebe jednou vymlátim duši! xD
noo ale asi každej ví jak to pokračuje xP x)
No, no, no.. dokonalost.. x3

6 Katana Katana | Web | 12. března 2011 v 17:27 | Reagovat

Ohoho, díky... od tebe je to poklona :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: