~When I see you, I have a reason to laugh.~

Chizuru

7. března 2011 v 18:12 | Miu

No... Tak... Co říct... Jen asi to, že ten název je takový jen proto, že se to odehrává "při natáčení" Chizuru. Ale kdyby jste měli jinčí nápady (třeba Daii nebo Kaa) tak šup sem s nima... Já mám na názvy totální krizi!
PS: No na jednorázovku to je docela dlouhý...
PPS: Poslouchala jsem přitom Chizuru (the GazettE, je to tzn. necenzurovaná verze. Uplný originál, čili je to podle mě lepší.) a Last Song (Gackt, asi nejlepší song co od něj znám!)




Zrovna jsme natáčeli klip k Chizuru. Sledoval jsem Aoiiho, jak provokativně kroutí boky, pohazuje vlasy. Nevěděl jsem, jestli to dělá naschvál nebo to je prostě jeho (zlo)zvyk.
"Tak konec, pánové! Teda alespoň pro dnešek." zakřičel ten chlap, který to tady organizoval. Oddychl jsem si a naházel věci do tašky. Sice jsme zítra měli pokračovat. Ruki měl nějaký problém a tak jsme to nestihli za jeden den, jako to bývalo obvyklé.
"Tak nejdeme to někam oslavit?" zeptal se Ruki a bavil se Reitovou naštvanou reakcí. Skočil mu na záda a donutil ho kývnout. Kai šel více méně bez poznámek. "A co ty Uru?" ptal se Ruki, který stále visel na Reitových zádech. "Ne, není mi dobře." Odpověděl jsem bez váhání a hodil si batoh na záda. Aoi taky nešel, protože si prý údajně potřeboval něco akutního zařídit. Bral jsem to pro sebe jako jedno velké plus. Ovšem když jsem viděl, na jakou stranu jde, moje prvotní nadšení pokleslo. "No co. Zítra ho uvidím taky." zašeptal jsem si sám pro sebe a pokračoval v cestě.
Z mého zamyšlení mě probudil klakson auta. Otočil jsem hlavu a spatřil Aoiie jak na mě mává z auta. Kdyby se na mě nedíval, povyskočil bych si.
Nastoupil jsem k němu do auta a ještě než jsem mu stačil poděkovat, Aoi se mě na něco zeptal: "Nezajdeme někam… na drink?" zeptal se a když se chtěl dotknout řadící páky, jakoby omylem se dotkl mé nohy. Zčervenal jsem a podíval se do jeho tváře. "No… jo…" kývnul jsem. Aoi se usmál. Až moc nebezpečně.
Zastavil u jakéhosi baru, kde jsem ještě nikdy nebyl. Buď to bylo nové, nebo měl Aoi něco nekalého v plánu. Nesměle jsem ho následoval a sedl si s ním do nejtmavšího rohu místnosti.
Nesledoval jsem hodinky, takže jsem nevěděl, jak dlouho jsme se spolu bavili. Netušil jsem, že toho máme tolik společného. Celou dobu se jakoby jen tak omylem dotýkal mé nohy.
"Nepůjdem už…" zeptal jsem se a promnul si oči. Neuvědomil jsem si ovšem, že mám líčení a že jsem si ho asi pořádně rozmazal. Aoi se na mě pobaveně usmál a z kapsy vytáhnul kapesník.
Jemně mi stiskl dolní čelist a natočil si mou hlavu na světlo. Kapesníkem mi stíral líčení a přitom se nepatrně usmíval.
"Já… ehm, moc děkuju." Zašeptal jsem a zrudnul. "Dobrý…" odvětil a položil ruku na moje koleno. Připadalo mi, že ji tam má celou věčnost. Naklonil se k mému uchu a chvíli čekal na moji reakci. "No tak půjdem, ne?" zeptal se provokativně a rukou sjel blíž k mému rozkroku. Nebyl jsem schopen slova. Nebyl jsem schopen se ani pohnout. No?" zeptal se a z prstu mi stáhl prstýnek, čímž mě probral do reality. "J-jo…" Už, už jsem se natahoval pro svůj prstýnek, ale Aoi trhl rukou a strčil si prstýnek do zadní kapsy u kalhot. "No, tak teda fakt díky." Našpulil jsem pusu ve znamení naštvání a zvedl se. Aoi mě pleskl přes zadek a zašklebil se na mě.
Aoi měl už trochu přihnuto, ale nedovolil mi, abych řídil. Měl jsem totiž stoprocentně míň promile, než on. Jestli tam nahoře někdo je, prosil jsem ho, aby Aoiimu nepřidělal problémy.
Nakonec jsme bezpečně dojeli… k Aoiimu domů?! "Hele Aoi, ale já chtěl hodit domů!" křiknul jsem na něj, když už šel k domovním dveřím. Aoi se otočil a čekal, až ho doběhnu. "Ale Uru… Neříkej, že ti šlo jen o to. Jen si takhle popovídat? Snad něco víc, ne?" chytil mě za kravatu a přitáhl si mě ke svému obličeji. Chtěl jsem to. Ale… tak rychle? Otevřel dveře a zatáhl mě do obýváku, kde se mnou praštil na pohovku. "Héy!" křiknul jsem a jak jsem se lekl, chytil jsem se ho kolem pasu. "Tak se mi líbíš?" zavrněl mi do ucha a rozepnul mi mikinu, kterou stáhnul a odhodil na zem. Následovalo i triko i boxerky.
Stáhl si triko a hodil ho na zem k ostatnímu oblečení. Přitiskl se na mě a já mohl cítit jeho teplo i tep. Jenom na pupíku a na rtech jsem cítil chlad.
"Líbí?" zeptal se a políbil mě na krční tepnu. Rty sjížděl níž a níž, až se dostal k lemu mých boxerek. Rukou zajel za lem, což mě donutil slastně zavrnět. Stáhl moje spodky a začal se plně věnovat mému přirození.
Slastně jsem sténal a kňučel, až jsem se nakonec vyprázdnil do jeho úst. Přitáhl se znovu k mému obličeji a provokativně si olízl své vlhké rty. "Něco za něco." Moc dobře jsem věděl, která bije. Chytil jsem ho za boky a převrátil se na něj. Stáhnul jsem mu kalhoty, následně i boxerky a chytil ho pod koleny a tím mírně roztáhl nohy. Jeho stehna jsem zahaloval motýlími, avšak procítěnými polibky, ale nemohl jsem se dostat k oné "třešničce". Ne, že bych byl nezkušený, už jsem to několikrát za sebou měl, ale upřímně… moc jsem si z toho nepamatoval.
Ale tohle. Tohle je Aoi. Můj kamarád, můj spoluhráč.
Nakonec jsem to stejně udělal. Pojal jsem co nejvíc z jeho chlouby do svých úst a začal pohybovat nahoru a dolů. Aoi se pode mnou slastně zmítal a téměř křičel. "Uru…" zašeptal a vyvrcholil se do mě, čímž se prohnul v zádech. Poslušně jsem polkl a natáhnul se vedle něj.
Aoi prstem sjížděl přes klíční kosti, mezi prsy až k podbřišku sem a tam, dobrých pět minut, když v tom se ozval zvonek. Já jsem sebou cukl a Aoi podrážděně zavrčel. Posadil se a ve tmě na zemi začal hledat svoje oblečení. Po chvíli to vzdal a popadl první věc, co mu padla do ruky. "Hele Aoi, to sou moje kalhoty." "To je fuk." V pase mu byly, ale jinak mu byly hrozně dlouhé. Povytáhl si je a odeběhl ke dveřím. Pokrčil jsem rameny a vzal nějaké bílé triko, které se válelo na zemi. Pak jsem pod těmi druhými kalhotami vzal do rukou dvoje boxerky. Jedny černé, druhé červené. Ty červené byly Aoiho a ty černé moje. Natáhl jsem si je a ze zvědavosti se šel podívat, kdo zvonil.
"Sorry Aoi, fakt mě to mrzí." Ten hlas jsem až moc dobře znal. Vykouknul jsem zpoza rohu a spatřil Reitu, jak se omlouvá a za límec pevně drží Rukiho, který vypadal… no prostě hrozně. "V pohodě." Odpověděl Aoi a poplácal Rukiho po hlavě.
Když mě Reita spatřil, zarazil se, ale pak se usmál. "Moc se omlouvám. Fakt jsem nechtěl, ale Ruki…" "Jo, jo klídek." Odvětil Aoi. "Co to má Ruki na tváři?" zeptal jsem se. "Reita ho praštil." Odvětil pohotově Aoi. "Já za to nemůžu! Choval se jako prase!"
"Tak mu na to dej led. Fakt úžasný… Zrovna když natáčíme klip, Ruki se nechová jako člověk."
Ještě chvíli jsme tam tak nezávazně debatovali. Pak se Reita vydal domů, postarat se o Rukiho.
"Kde jsme to skončili?" zeptal se laškovně a přejel mi po bocích. Zavrtěl jsem hlavou. "Ale no ták…" tlačil na mě a propletl mi prsty do vlasů. "Ne." Je to prostě jako když vás někdo přeruší. Většinou se nedokážete vrátit zpět a pokračovat.
Aoi mě dovedl do postele, kde jsme spolu, teda já v Aoiiho náručí, usnuli.
"Vstávej… Musíme jít." Šeptal mi někdo do ucha. Zamručel jsem a otočil se na druhý bok. "Dělej Uru! Za půl hodiny tam máme bejt. Zrovna ty bys tam fakt chybět neměl." Aoi se mnou zatřásl, aby mě probral k životu. Bez keců jsem se oblékl, vypil asi dva hrnky kafe a s Aoiim se rozjel zase zpět na ten kus pláže (či co to bylo) dodělat onu věc.
Po několika hodinách jsme dokončili celý klip. Když jsme seděli v takové provizorním stánku, všiml jsem si, že Ruki se k Reitovi nějak má.
"Hele, co včera s Rukim?" zeptal jsem se. Reita viditelně zrudnul. "No, ono se to nějak zvrtlo…" kniknul a stočil pohled k Rukimu. "A vy jste tam měli nějaký, takový…" "Jo…" bez váhání jsem odvětil. Reita se ušklíbnul a odešel.
"Hele nepůjdeme někam do baru. Jen tak na sklenku?" nadhodil Kai a podíval se na Rukiho. Ten ho zpražil pohledem. Aoi se do jejich rozhovoru zapojil. "No tak, ale mohli bychom. Reita si Rukiho ohlídá-" Byl, ale přerušen rozčíleným Reitou. "Jaký já?!" "He, he… Klid, my všechno víme." Přerušil ho Kai a usmíval se od ucha k uchu. Reita nakrčil nos a posadil se vedle Rukiho.
"No tak dem, ne?" Všichni jsme se pozvedali a nastoupili do Kaiova prostorného auta. Nikdy jsem nepochopil, proč zrovna on má takhle velké auto.
Bylo už něco kolem dvanácté hodiny večerní, my pořád seděli v baru a popíjeli. Ruki se vcelku držel, ale asi byl hlavně ospalý, takže se jen opíral o Reitovo rameno. Aoi nepatrně kývnul ke dveřím na záchodky. Došlo mi co tím myslí, takže jsem se omluvou zvedl a vydal se k oněm dveřím. Počkal jsem a za chvíli se zjevil Aoi. Strčil mě do jedné z kabinek a vášnivě mě políbil na rty.
Zamknul dveře a přimáčkl mě ke zdi. Vysoukal mi košili a líbal mě na holých zádech. Pod jeho ledovými dotyky jsem se prohýbal v zádech.
Než jsem se nadál, stál jsem namáčknutý na zdi a kalhoty jsem měl stažené ke kolenům. Aoi taky. "Hele Aoi… To trochu přeháníš, ne?" "Pšš…" umlčel mě polibkem a pevně mě chytil za boky. "A hlavně nekřič…" zavrněl s perverzním úsměvem na rty.
Pomalu a nenásilně do mě vnikl. Skousl jsem si ret, abych nevyjekl bolestí. Jazykem sjížděl přes moji páteř, kam jen dosáhl. Po chvíli začal přirážet. Tiskl jsem si ruku na pusu, aby neunikl ani jeden vzdych.
"Aoi…" vzdychl jsem. Nebylo to k vydržení. "Ššš…" Aoi mě políbil na šíji a naposledy (a taky nejtvrději) přirazil. Stěží jsem potlačil vzdech. Podlomily se mi kolena a já dopadl tvrdě na vykachlíčkovanou zem. Soucitně se ke mně sklonil a rty přejel nejdřív přes můj krk a potom tvář.
"Vážně bych nečekal… že zrovna tady…" zašeptal po chvíli a spiklenecky se na mě usmál.
Vrátili jsme se zpět ke stolu, kde seděl zbytek skupiny. Ruki už opravdu spal. Kai už se nadechoval k nějaké rýpavé poznámce, ale Reita ho včas zastavil. "Nechci nic vědět!!"
---
Už dlouho jsem chtěla napsat postelovku, která se odehrává na jiném místě. Nejlépe na veřejném místě. Příště mám v plánu kabinku na zkoušení hadrů... x33
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katana Katana | Web | 7. března 2011 v 18:27 | Reagovat

KYAAAAAAAAAAAA!

Já... nemám co říct. No i když... něco jo.

a) Zlepšuješ se ve slashování každým dnem, kamarádko. Ty to ještě někam dotáhneš.

b) To jako sexovali v kabince pro invalidy, ne? Bo třeba u nás v hospůdkách máme ty kabinky děsně titěrný... ale nefim jak v Džapalandu...

c) chci další slash. A HNED.

2 Dai Dai | Web | 7. března 2011 v 20:22 | Reagovat

no teda.. to byla ta slibovaná postelovka nepostelovka??.. áá já tě miluju! xD
Dokonalost.. vážně.. si lepčí a lepčíí.. nyaa vážně.. moc krásný...
Emm.. prosím, prosím.. další slashe :3 *Smutně kouká*
PS:.. zdá se mi to nebo to už zase schytal Rukiin? xD (myslim násilnický sklony, jen pro informaci xD)
PPS: náhodou.. mě se ten název líbí..x3 takový názvy já ráda (neptej se jaký takový! xD)

3 naginy naginy | Web | 8. března 2011 v 15:16 | Reagovat

pěkné avatary !

4 Dai Dai | Web | 8. března 2011 v 16:03 | Reagovat

nyaa.. fáákt joo?.. já tě vážně miluju! xDD
tak se do toho koukej pustit a šoupni to sem... muhaha.. už sa mooc těšim xP xD

5 Dai Dai | Web | 8. března 2011 v 16:55 | Reagovat

Mno nevadíí... hlavně že to bude něco.. na čteníí :DD
No a proč tu seem?.. noo.. jaksi je tu o přestávkách volno a přístup na net x3..hehe.. šmarjáá už sem se bála že nebude xD

6 žencká žencká | Web | 8. března 2011 v 19:11 | Reagovat

žádný vadný připomínky k tomuto velectěnému dílu nemám.. snad jen že sem si vzpomněla, že bych si už zatraceně mohla koupit nový hadry!
*naráží na čelvený boxerky pan xXx

7 Kana Kaii ドモ Kana Kaii ドモ | Web | 15. března 2011 v 16:35 | Reagovat

n_n No konečne! Že som sa aj dočkala a musím povedať že to stálo za to čakanie xD očakávam ťa mimochodom na ICQ =) A bolo to vážne skvelé! Tú kabinku :D musím pochváliť xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: