~When I see you, I have a reason to laugh.~

Because, I love you - part 2.

3. března 2011 v 9:26 | Miu |  Because, I love you

Tak se nám do toho už pěkně zamíchali i ScReW... ^^




Druhý den ráno se za mnou přišel podívat Byou…
"Páni…" vydechl a posadil se na onu židli, kde včera seděl Uru. "Vypadáš, jako by tě přejel tank…" Očima přejel přes moji několikrát obvázanou hlavu, přes hrudník, kde jsem měl proraženou plíci, přes zlomené zápěstí, až k levé noze, která byla na dvakrát zlomená.
"Jsem tady bez povolení sestry. Kazu neměl to srdce jít se za tebou podívat. Myslí si, že je to jeho chyba." Zdravou rukou jsem začal šmátrat v šuplíku, dokud jsem nevylovil malý bloček a tužku. S trochou námahy jsem na něj něco napsal a ukázal to Byouovi. "Není to jeho chyba!" četl nahlas. Usmál se na mě a zadíval se někam na zeď, nad mou hlavou. "Hele, já už budu muset jít…" řekl po chvíli a zvedl se. Když už byl u dveří, ještě mi něco řekl: "A neříkej Gazetťáčkům, že jsem tady byl. Asi by to špatně nesli. Nechtěl bych skončit se zlomeným nosem…" Otevřel dveře a už chtěl vykročit na chodbu, když v tom jsem tužkou praštil do kovového rámu postele, aby si všiml, že mu chci něco říct.
Zastavil se v půli kroku a otočil se zpátky ke mně. Moc dobře pochopil, že chci, aby mi to převyprávěl. Alespoň zběžně.
"Fajn. Aoi je více méně toho názoru, že za to Kazuki může a… víš jaké je výbušné povahy. Neudržel se a Kazukimu jednu vrazil. Aoi vyvázl jen s roztrženým rtem, ale Kazu má zlomený nos."
Zíral jsem na něj jako blbec. Rychle jsem do bločku něco načmáral. Byou si to rychle přečetl a řekl: "OK, až Aoiiho potkám, tak ti ho sem pošlu… Ale počkej, to mu budu muset říct, že jsem tu byl?!" nechápavě na mě čuměl. Zatnul jsem ruku v pěst. Nikdy jsem nepochopil, jestli si na blbého jen hraje, nebo jestli je opravdu tak tupý!
Byou se na mě zašklebil a pak odešel.

*Před pár hodinami…*
*Z pohledu Aoiiho*
Byl jsem znechucen celou ScReW! Ale nejvíc… nejvíc mě rozčiloval Kazuki. Postával jsem na chodbě zkušebny a kouřil cigaretu. Otráveně jsem kopal nohou do zdi, když v tom se přede mnou objevil Kazuki. Můj vztek se stupňoval, až nakonec zablikala červená kontrolka. Kazuki kolem mě tiše prošel, pochyboval jsem, zda-li si mě vůbec všiml.
Neudržel jsem se.
"Hey!" vykřikl jsem na něj a udělal několik kroků za ním. Kazuki se na mě vyděšeně podíval, ale pak ihned uhnul pohledem.
Chytil jsem ho za límec a tiskl ho ke zdi. "Aoi… C-co blbneš…?" zeptal se tiše a rozklepaně.
"Co?!" vyjel jsem na něj a vrazil mu do nosu, ze kterého okamžitě začala stékat krev. Kazuki bolestivě vyjekl, což připoutalo pozornost Uruhy a Yuuta, kteří se bavili za rohem.
Oba dva se k nám přiřítil, Uruha mě chytl za ruku, která se napřahovala k další ráně. "Aoi, do prdele co šílíš?!" vyjel na mě a odtáhnul mě o pár metrů dál od Kazukiho, který seděl na zemi a vypadal jako hromádka neštěstí. U něj dřepěl Yuuto a snažil se odtáhnout mu ruku z obličeje. "Můj nos…" vzlyknul. Yuuto se postavil a rychlými kroky přešel k Aoiimu.
Nečekal jsem, že by mi Yuuto mohl něco udělat. Napřáhl se a kloubkem ruky mi tvrdě přejel přes dolní ret. "Jau! Co blbneš?!" "Co blbnu?! Podívej se na něj!" vykřikl a ukázal na Kazukiho, který se pravděpodobně totálně sesypal.
"Co se děje?!" vykřikli naráz Byou a Reita, kteří se vynořili ze dveří.
Zhnuseně jsem vyplivl krev na zem a rychle odcházel pryč.
Vyběhl jsem z budovy a nasedl do auta.
"Aoi, počkej!" zaslechl jsem známý hlas. Vykouknul jsem z otevřeného okýnka a spatřil Reitu. "Aoi, co se stalo?! Snad si nemyslíš, že za to všechno může Kazu?!" vyjeknul na mě. "No a nemůže?" odvětil jsem mu s ledovým klidem. "Aoi, ty jsi hlupák!" Tím naše debata skončila. Reita se opět vydal do zkušebny. Ani se neohlédl.

*O pár hodin později*
Seděl jsem v parku, slunce zapadalo a já přemýšlel nad svým jednáním. Jako bych to snad ani nebyl já. Nějaká ma divočejší složka, nebo co...
"Ehm…?" uslyšel jsem nad hlavou hlas. Pozvedl jsem hlavu a spatřil Byoua. "A je to zase tady…" procedil jsem skrz zuby. Byou se ušklíbl a posadil se vedle mě. "Ruki by s tebou rád mluvil… Než začneš jančit, jak to vím, byl jsem za ním a sám mi to řekl!"
V duchu jsem v klidu napočítal do deseti.
"Klídek, Aoi, klídek… Mám svůj nos rád!" Pravou rukou mě poplácal po rameni a druhou si preventivně bránil nos. Musel jsem se nad jeho komickým jednáním uchechtnout.
"Ooo, pan bručoun-" v půlce věty se zastavil a raději nic neřekl. "Ještě stihneš za ním zajít." Řekl ještě a odešel. Už jsem mohl pozorovat jen jeho kroutící se zadek. Přemýšlel jsem, jestli to dělá naschvál, nebo to je jeho neodnaučený zlozvyk.
Zvedl jsem se a loudavým krokem došel k nemocnici.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katana Katana | Web | 3. března 2011 v 9:54 | Reagovat

Keheheheheheeee! Další, další, další!

2 Katana Katana | Web | 3. března 2011 v 10:59 | Reagovat

Jo, všimla jsem si... já zase na reitovi, ale tak co už... BTW na íčko nemůžu, jelikož mi naprosto a totálně odešel comp, tzn. mi naši museli koupit novej a já samozřejmě nemůžu mít PC, co by fungovalo a jde mi na něm jenom skype... ZASRANÝ VISTY!!!
*grrr* Takže si asi to skype budeš muset zařídit, esli si chceš pokecat... :(

3 Katana Katana | Web | 3. března 2011 v 12:16 | Reagovat

Jáááá čekám... už nějako moc dlouho :D

4 žencká žencká | Web | 3. března 2011 v 18:33 | Reagovat

ááááá muj kazukééé! rukiho moc nelituju.. na špatné zacházení si během těch mnoha slashovejch let zvyk ale kazukéé?!!! x'''((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: