~When I see you, I have a reason to laugh.~

Pozměněné jméno

16. ledna 2011 v 17:58 | Suzuki "Takarai" Miu
ua
1. Ten název je KATASTROFÁLNÍ!!
2. Uplně původně to mělo zkončit jinak a měli tam bejt jiný postavy... Jenže pak jsem zjistila, že Bél se až moc nápadně podobá Aoiimu a že jsem 'omylem' použila Uruhovo pravé jméno... 






Stanul jsem tváří v tvář té osobě, která mě už víc jak měsíc pronásledovala ve snech. Věděl jsem, že toho kluka, kterého potkávám ve snech, zároveň potkávám i ve skutečnosti. Měl černé vlasy po ramena, světlou pleť, zelené oči a často nosil černé sako a bílou košili. Mohlo mu být tak kolem devatenácti, možná dvaceti.
"Ahoj." Pozdravil mě, jakoby jsme se znali bůhvíjak dlouho. "Hmm…" zamručel jsem. "Hele já vím, že se neznáme a že asi nebudeš vědět co to je…" zamručel jsem a hledal v jeho tváři nějaký výraz, který by mi něco řekl. "Co je co?" zeptal se a usmál se na mě. "Zdává se mi o tobě… A o nějakém místě někde vysoko, ale zároveň nízko…" Sám jsem byl zmatený. Podíval jsem se do jeho očí. Najednou nebyly zelené, ale krvavě rudé.
Něco zašeptal, ale nevěděl jsem co. Pak mě chytil za paži a tím pádem jsem mu padl do náručí.
Omdlel jsem.
Probudil jsem se v černě vymalované místnosti s rudými doplňky. Na kraji postele seděl on, ten člověk!
"Já jsem Bél. Ty Uruha, že?" zeptal se a podíval se na mě. Už měl zase zelené oči. "A-ano…" zakoktal jsem. Jak mohl vědět moje jméno? Posadil jsem se a opřel se o zeď. Celá ta místnost působila hrozně divně. Když jsem se podíval skrz závěs, viděl jsem jen bílo. "Kde to jsme?" zeptal jsem se a protáhnul si záda. "To není důležitý, ne?" laškovně se na mě zadíval. V hlavě mi vířily vzpomínky a pocity.
Najednou si přes mě klekl. Byl do půli těla nahý… a já taky. Přejel mi prstem přes hrudník až k podbřišku, kde mě to (ne)příjemně zamrazilo. Naklonil se ke mně a políbil mě na rty. Nejdřív jsem sebou trochu cukal, ale pak jsem si to začal užívat i spolupracovat. Jednu ruku jsem mu vpletl do vlasů a druhou zajel za lem jeho kalhot. Líbal mě přes krk, hruď až k podbřišku. "Líbí?" otázal se mě tiše a vklouzl ke mně pod peřinu. "H-Hai…? Zašeptal jsem. Hladil mě po celém těle. Stáhl mě i sobě boxerky a odhodil je někam pryč. "Chci tě…" zavrněl a prudce mi roztáhl nohy. Polekaně jsem sebou škubl, ale potom co mě začal líbat na stehnech, jsem se uklidnil.
Naklonil se nade mnou a naznačil, že to bude bolet. Neváhal a prudce do mě vnikl. Bolestivě jsem zavyl a prsty zaryl do jeho zad. "Ššš…" zavrněl mi do ucha a políbil mě nejdřív na čelo a pak na rty. Dlouhou dobu setrval, abych si na něj zvykl. "Můžu?" zašeptal a palce mě pohladil po tváři. Kývnul jsem a připravoval se na nejhorší.
Začal přirážet. Nejdřív pomalu a jemně, ale pak to nevydržel a začal přirážet mnohem hruběji. Nevěděl jsem, jestli mám řvát slastí nebo bolestí.
"Uru… Já už…" nedořekl a vyprázdnil se do mých útrob. Malou chvilku poté, jsem vyvrcholil na jeho hrudník.
Udýchaně se svalil na mé rozpálené tělo a jednu ruku mi obtočil kolem pasu, zatímco druhou vpletl do mých vlasů.
Po chvíli jsem se ho snažil odstrčit, protože už na mě byl moc těžký. "Bél, prosím, slezl ze mě!" zašeptal jsem. Cosi na mě zamručel a odtáhnul se ode mě. Chytil jsem jej za ruku a se zvláštním pocitem usnul.
Probudil jsem se u sebe doma. Nevěděl jsem , jak je to možné, ale bylo to tak. Ležel jsem rozvalený na své pohovce, jen v boxerkách. Ostatní oblečení bylo úhledně poskládané na konferenčním stolku.
Po tom co se to stalo, jsem ho už nespatřil.
Jednoho dne mi přišel dopis. Nebyla na něm zpáteční adresa. Ani ta moje, takže ji tam ten dotyčný musel položit osobně.
Dlouhou dobu jsem se jen tak procházel ulicemi a čekal, jestli nenarazím na něj. Na Béla.
Po opravdu dlouhé době, co jsem jej neviděl, jsem jen tak do internetového vyhledávače, zadal "Bél". Google mi nabídnul, jestli jsem spíš nechtěl hledat "Bélial". Ze zvědavosti jsem na to klikl a čekalo mne nemilé překvapení. "Bélial" znamená bez pána, symbolizuje nezávislost, soběstačnost a osobní úspěch, představuje živel země.
Rozpačitě jsem zíral na monitor a uvědomil si, že jsem ještě ten dopis neotevřel.
Vytáhnul jsem ho z kapsy saka a začal číct…
"Milý Uruho,
Tímto se ti chci omluvit, že jsem zmizel bez jediného slova.
Ve skutečnosti mi říkají Aoi, ne Bélial. Bélial je jeden ze čtyř korunních knížat pekla.
Vím, bylo to ode mě hloupé, ale mám jedno tajemství, které bych ti rád sdělil.
Jestli máš zájem se se mnou setkat, přijď prosím 18. Května k Sousoší zapomnění.
Tvůj Aoi."
"Bože…" hlesl jsem. Nebyl jsem schopen vyslovit něco dalšího. 18. bylo už dneska. Chtěl jsem tam jít, protože jsem Aoiiho potřeboval vidět, ale zároveň jsem nebyl schopen mu odpustit, že beze slov zmizel.
Po dlouhém rozmýšlení jsem se oblékl a vydal se na určené místo.
Byla tam a já nevěděl, jestli na mě něco nechystá.
"Aoi?" zašeptal jsem a čekal až se Aoi zjeví. Najednou ze stromu seskočila štíhlá, černovlasá osoba. Pro jistotu jsem o pár kroků ustoupil.
"Přišel jsi…" zašeptal a přišel ke mně. Chytil mně za ruku a jemně políbil na rty.
"Promiň…" zašeptal a prstem mi zaklonil hlavu. Pak jsem ucítil jen pichlavou bolest na krční tepně…


---
PS: Teď už mi zbývá dopsat jen jeden - Jáma zapomění. 
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 16. ledna 2011 v 18:28 | Reagovat

Kňááááááááá! Kawaii kawaii kawaii kawaii kawaii... MEGALOMANSKY KAWAII!

Krásně vymyšleno... moc krásně vymyšleno... *dead*

2 Dai Dai | Web | 16. ledna 2011 v 18:51 | Reagovat

OH.... *neni schopna vidat ze sebe jedinou hlásku*
wow.. ou.. nádhernéé..
takéé podivné ale zajímavé!.. Ňáách.... dokonalé...
hm.. sem na tu Jámu zapomění teda zvědavá!.. po těch dvou úžasných slashích... chmmm..x)

3 žencká žencká | Web | 16. ledna 2011 v 20:15 | Reagovat

wa wa to je kurevsky dobrý!

4 Kana Kaii ドモ Kana Kaii ドモ | Web | 17. ledna 2011 v 16:27 | Reagovat

xP Sľúbila som že napíšem dnes xD tak...
Bolo to Úžasné xD (s velkým U)
xDD Pekne napísané yaoi x) a aj ten koniec je taký rozkošný xPP A môj pár najobľúbenejší x) (toto je viac % ako s Myvom xD)

5 žencká žencká | Web | 17. ledna 2011 v 17:30 | Reagovat

díky ti x) kvuli tibe budu psat dál. jinak tvoje psavosti nejsou až tak k zahození XDDDD
ne, sou D. O. K. O. N. A. L. Ý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: