~When I see you, I have a reason to laugh.~

Nehoda, část 5.

2. ledna 2011 v 16:41 | Suzuki Miu |  Nehoda
nehoda
Tak a je to tady... Ten drasťák... Nic příjemnýho...







Reita jako obvykle ležel a hlavu měl natočenou do strany, aby se mohl dívat z okna.
"Ehm… Reito?" vyrušil jsem jeho snění. Otočil hlavu na mou stranu, ale nic neřekl. Pak se zapřel o pravou ruku a uvelebil se v takovém polo sedu. "Ten včerejšek…To co jsi mi řekl… To je pravda?" otázal se a až téměř pohrdavě se na mě podíval. Měl jsem chuť mu vymlátit duši z těla. Zhluboka jsem se nadechl a opřel se o dveře. "Hai, je to pravda… Vadí ti to? Máš s tím nějaký problém?" Pozvedl jsem obočí a ruce založil na prsou. Mé chování, nebo alespoň můj přístup ho zcela jistě překvapil. "Čekal jsi, že ti skočím kolem krku a rozpláču se? Ne Reito… Víš, že tě mám rád, ale vrať se k Byouovi… Jedině on ti dokáže rozmlátit hubu, jak si to zasloužíš." Vůbec jsem mu nechtěl něco takového říct, ale nemohl jsem si pomoct. A zdálo se, že to na něj docela zapůsobilo. Byl nějaký pobledlý, ale to možná bylo tím, že mu na tvář přestalo svít slunce. V jeho očích se zračilo něco, co jsem u něj doposud neviděl. "Máš pravdu… Jsem vůl…" zachraplal a sklonil hlavu. "Ne, to ne, ale…" nedořekl jsem větu, protože jsem ani nevěděl, co mu chci říct. Přišel jsem k němu a chytil jej za ruku. I když byl běžně mnohem vyšší a svalnatější, protentokrát vypadal mnohem zranitelněji. Jednu ruku jsem mu vpletl do vlasů a druhou mu obmotal kolem krku. Přitiskl jsem si jeho hlavu na můj hrudník. Nevěděl jsem, co dělám, ale Reita si nijak nestěžoval. I když jsem mu neviděl do tváře, zdálo se, že je mnohem klidnější. A asi se mu to i líbilo. Pravou ruku mi obmotal kolem boků.
"Co ke mně cítíš?" zeptal jsem se ho po chvíli ticha. "Já… Já nevím…" Na jazyku mě pálila ještě jedna otázka, ale byla dost riskantní. "A co cítíš… k Byouovi?" zeptal jsem se i když mi bylo jasně, že mi klidně vrazí. "Ne, nemiluji ho." Odpověděl chladně.
Měl jsem pocit, že je můj. Jen můj.
*O pár hodin později v baru*
"… no a pak se rozbrečel a padl mi kolem krku…" dokončil Aoi svůj dlouhý monolog. "Celý Uru…" usmál jsem se a usrkl si vína. Historku o tom co a jak bylo s Reitou už jsem mu převyprávěl a sám jsem měl několikrát na krajíčku.
"Nevíš, kdy Reitu pustí z nemocnice?" zeptal se a podíval se na jednu prsatou barmanku, která zrovna procházela kolem. Už jsem chtěl něco namítnout v tom směru, že by se to Uruhovi nelíbilo, ale Aoiiho perverzi by to stejně nezastavilo. "Nevím, kdy ho pustí…" řekl jsem a podíval se na něj. Na chvíli se přes jeho tvář mihl takový výraz, který jsem neuměl popsat. "Chceš tím něco naznačit?" otázal jsem se a upřel na něj pohled. "No… Reita by asi neměl zůstávat sám… A ke komu jinému by měl jít, nežli k tobě?" V jeho hlase se značil jistý druh provokace. "Uruha ti snad něco řekl?" zeptal jsem se. Já sám jsem Aoiimu nic neřekl. "Možná se zmínil…" "Ty jsi děsný Aoi! Co je mezi námi je čistě naše věc!!" zavrčel jsem, ale až po chvíli jsem si uvědomil, že to vyznělo pěkně blbě. Aoi se usmíval od ucha k uchu. "Vím toho hodně… Jen o dnešku nic nevím…" zašklebil se. "Já toho Uruhu zabiju!!" zavrčel jsem na něj. "Tak já už půjdu. Uru mě bude shánět." Řekl po chvíli. Rozloučil jsme se a každý se vydal jiným směrem.
O týden později pustili Reitu z nemocnice. Řekl, že na pár týdnů zůstane u Rukiho. Jejich přátelský vztah přerostl i na něco víc. Hodně lidí ze zkušebny o tom vědělo. I Byou…
*Z pohledu Reity*
"…já myslím, že se to Byouovi nebude líbit…" namítnul jsem. "To nebude, ale snad si netroufne… mi něco udělat!" Ruki stále protestoval. Bylo mi jasné, že Byou bude schopen udělat cokoliv, aby mě dostal zpět. "Hele už musím končit… Ještě by mě chytili policisti s mobilem u ucha… Sayonara!" "Bye…" odpověděl jsem mu a zavěsil. Ruki se vracel ze zkušebny, kde něco zařizovali s Uruhou.
Když se nevracel už hodinu, začínal jsem být nervózní. I když Tokio bylo v tuhle dobu přecpané, hodinu by mu to jistě netrvalo. A kdyby se něco stalo, zavolal by mi.
Najednou zazvonil zvonek. Doškobrtal jsem se ke dveřím a otevřel je. Stál tam Uruha a měl na tváři dost ustaraný výraz. Nic neříkal, jen mě chytil za levou ruku a táhnul mě k autu. "Au! Uruho víš jak to bolí?!" zakřičel jsem na něj. I když už to je docela dávno, když se mě stalo to s tou rukou, pořád to bolelo jako čert a ke všemu, když mě Uruha držel tak necitelně. "Promiň…" Mluvil jako duch. Tak tiše a prázdně. Dotáhnul mě k autu a otevřel dveře u spolujezdce, abych nastoupil. "Uruho co se děje?!" "Ruki je v nemocnici." Odpověděl a rozjel se jako šílenec. "V nemocnici…?" zašeptal jsem. "Co se mu stalo?!" "Jel z nějakého kopce a nefungovaly mu brzdy. Auto zastavilo až o betonový sloup." "Cože?" zašeptal jsem. "Ne, Uruho nedělej si ze mě srandu!!" Nemohl jsem tomu uvěřit. "Je to pravda… Je mi to líto. Teď je asi na operačním stole…" řekl a chytil mě za ruku. Chtělo se mi řvát a brečet zároveň.
Čekali jsme víc jak šest hodin, dokud ze sálu nevyšel doktor.
"…Operovali jsme mu páteř… S největší pravděpodobností se už nikdy nepostaví… Není to jisté, ale nedával bych mu moc šancí…"
Je ochrnutý?
Ne!
To ne…




---

Tak co...? Hustý, že...
Ale dostane se z toho, to slibuju!! No... i když...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 2. ledna 2011 v 16:51 | Reagovat

TY!

Velevážená Pukky-chan,
já přísahám, že až pojedu v létě do Náchoda, jakože tam POJEDU, tak tě vlastnoručně ZA-BI-JU!

To je tak krutý! Jak jsi to mohla udělat? Ale já ti to vrátim... *V hlavě se jí promítne nápad na další slash, následovaný všemi způsoby mučení, na které si vzpomene*

Píšu slashík. Ke-ke-ke. Reita X Ruki. A nemysli si. Nechám Reitu trpět. HODNĚ. Bude se osobně dívat na to, jak Ruki pomalu a bolestivě umírá... *Devilish laughing*

2 Karii Sumire Karii Sumire | Web | 2. ledna 2011 v 17:14 | Reagovat

aaaaaa
ty seš krutáá!...
chudáček malinkeej... proč si mu to udělala?!
to je vážně horší než smrt!
Já tě zabiim!!... xD
ale jako dobrý... hustý!! wow...
a koukej ho z toho dostat!
XD

3 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 2. ledna 2011 v 18:54 | Reagovat

To je kurwa JASNÝ, že mi na něm záleží! Jasan, chtěla jsem, aby byl u vás, ale to... to bylo čistě z osobních důvodů! A navíc to s tím vůbec nesouvisí!

4 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 2. ledna 2011 v 19:06 | Reagovat

NENE!

Ale mně je to beztak putna... každopádně ten slash už mám napsanej, teď zvažuju, jestli ho mám zveřejnit, protože to je prostě zase na kapitoly, jinak by to bylo šíleně dlouhý a tak vůbec...

...a PhotoShop jsem nezprovoznila, takže ti klidně prozradím, že jsem chystala krutě krvavý fotomontáže asi 50-ti J-rockerů, ale ty tim pádem nebudou... -_-

5 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 2. ledna 2011 v 19:23 | Reagovat

Nechci se pomstít. A on nakonec neumře... jen málem vykrvácí...

6 Kana Kaii Kana Kaii | Web | 2. ledna 2011 v 20:14 | Reagovat

No jj...ja som vedela že ochrnie xD ale toto! xD

7 žencká žencká | Web | 6. ledna 2011 v 16:22 | Reagovat

juchu řekni že to udělal Byou :3
jinak to je °----¬°

8 žencká žencká | Web | 6. ledna 2011 v 19:06 | Reagovat

ňáááh tak za toto tě muluju

9 Cristie Cristie | Web | 11. ledna 2011 v 14:09 | Reagovat

Jsem zvědáva na pokračování...mmm...miluji ty hlavní hrdiny ^^
Luxusní povídka, píšeš krásně, a krásně sis vybrala i postavy..
Jsi můj "člověk" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: