~When I see you, I have a reason to laugh.~

Vánoční "GazettE" Speciál, část. 3

21. prosince 2010 v 20:35 | Suzuki Miu |  Vánoční "GazettE" Speciál
vgs

Chci vám říct, že nevím jestli v tom budu pokračovat. Mám pocit, že to je hrozná fraška a ke všemu to je beze smyslu a jakéhokoliv děje! Mám napsanej kousek čtvrtého dílu, takže ten sem možná ještě dám, ale fakt sem z toho nervní, jak mě to deptá, že to je... děsss!!!
Takže ze Speciálu nic nebude...
Ale mám teď hodně psací období a hodně nápadů, takže jestli to půjde tak bych během těch X dnů do konce prázdnin chtěla napsat ještě pár jednorázovek... Buď shouneny, slashe (ale to jen minimálně) a nebo další psycho story, protože Ztráta měla véliký ohlas a příběhy tohoto rázu se mi píší dobře... ^^
Takže KONEC TOHOTO PŘÍBĚHU! (S největší pravděpodobností!!)

"Proč nechceš?" zeptal se ho. "Víš… No já prostě nechci!!" zavrčel na něj a vběhl zpět do pokoje. Zamknul se. Reita u těch dveří zůstal stát ještě dobrou půlhodinu a mluvil s ním i když věděl, že ho neposlouchá.
Nahlas si povzdychl a sešel ze schodů do obýváku, kde na něj čekali Aoi s Uruhou.
"Co se stalo?" vyzvídal Aoi a odtáhl se od Uruhy, který ho zrovna chtěl políbit. "No, řekněme, že Ruki není moc společenský typ…" řekl a kopal špičkou boty do koberce. "Cože? Ty tady tu štětku pořád máš?" zeptal se a nakrčil obočí. "Jakou štětku?!!!" vyjel na něj a jedním prudkým pohybem ho shodil na zem. "Jaká štětka?!!" křičel na něj a rukou ho pevně držel pod krkem. "Ne, Reito prosím pusť ho… Prosím!" pištěl Aoi a snažil se Reitu odtáhnout. Nakonec se mu to podařilo a odtáhnul Reitu na druhý konec místnosti. "Reito! Reito…!! Prosím uklidni se!" tišil ho Aoi a jeho hlavu si položil na rameno. "Ehm, promiň… Ujelo mi to. Promiň." Chytil ho za ruku a poplácal ho po rameni. "Jo, v pohodě." Popotáhl a snažil se usmát. "Asi by jsme už měli jít…" řekl po chvíli Aoi a chytil Uruhu za ruku. "Jo… Sayonara a nezapomeňte 24. na ten večírek, či co to je! Doufám, že přijdete! Nehodlám tam s tou bandou snobů trčet sám!" Reita se ušklíbnul a odvedl je ke dveřím, kde se s nimi rozloučil.
Zabouchl za nimi dveře a posadil se do křesla. Dlouhou dobu zíral před sebe a přemýšlel. Hlavně nad Rukiho chováním. Zapálil si cigaretu a vyšel po schodech do chodby, že to ještě s Rukim zkusí.
Do očí mu při tom bily jedny dveře. Byly téměř nerozeznatelné od ostatních, ale jeden detail byl jiný. Na všech ostatních dveřích byla taková ta kovová bambule místo kliky, ale na tědlech dveřích byla klika. Ze zvědavosti do nich nakoukl a do hlavy ho praštila násada na košťata. Zaklel snůškou velmi sprostých slov a sebral ji ze země. Pak se rozhlédl po malé místnůstce. Košťata, smetáky, kýble, různé čistící prostředky a na stěně, naproti dveřím vysela dřevěná deska ve tvaru klíče. Přišel k ní, prohlédl si jí a sám pro sebe se nebezpečně zašklebil. Na oné desce visely všechny náhradní klíče od tohohle domu. Prstem přejel po poslední řádce a na malíček si zahákl klíč s číslem 15. - ten pokoj, kde se právě uchyloval k spánku Ruki.
Potichu docapkal k tomu pokoji a vsunul klíč do zámku. Padnul perfektně. Otočil s ním jednou, dvakrát a pak tiše strčil do dveří, aby se otevřely. Vešel dovnitř a spatřil Rukiho jak sedí v rohu místnosti.
"Ruki…?" otázal se tiše a dřepnul si před něj.
Ruki se na něj poplašeně podíval, ale nic neříkal. "Hele, Ruki, já vážně netuším co ti je, ale to, žes' Uruhu nechtěl poznat, jsi mi mohl říct normálně a né mi rozmlátit dveře o nos!" "Ale Uruha…" protestoval Ruki. "Nech mě domluvit…" řekl a přiložil mu prst na rty, aby ještě chvíli zůstal zticha. "Tohle je už z části i tvůj dům, takže jsi mohl odejít a já bych ti v tom nebránil, ale zamykat ses nemusel. Možná bych pochopil, že chceš být sám…" Ruki přikývnul a sklonil hlavu. "Zlobíš se na mě ještě kvůli tamtomu, nebo se mnou prostě nechceš mluvit?" otázal se Reita a posadil se na zem. "Ani jedno, ani druhý." Odvětil. Reita se na něj nechápavě podíval a pozvedl obočí. "No, ono jde o Uruhu, ale když už… je to jinak a ke všemu je s ním Aoi, tak už to snad ani nemá cenu řešit." Řekl a postavil se. "No počkej! Nejnovější drby mě zajímají!"vylítnul Reita a usmál se. Ve skutečnosti nic slyšet nechtěl a už vůbec ne něco o Uruhovi, ale potřeboval Rukiho trochu rozptýlit, nebo s ním alespoň mluvit.
"Nic ti neřeknu." Zašklebil se na něj a dal se na útěk. Reita za ním vystřelil jako kulový blesk a honil ho po chodbách dobrých deset minut, dokud nenarazil na svého otce, který se vydal na "menší" obchůzku.
"Dobrý… poledne." Řekl rychle Reita a kývnul na Rukiho, ať se jde raději schovat do svého pokoje.
"Mohl jít klidně s námi." Řekl jeho otec, když si všiml jak na něj Reita kývnul. "Nemáš ho rád…" upozornil. "Ne. On mi nevadí. Vadí mi místo z kterého pochází." Pořád byl klidný, nijak se nerozčiloval na rozdíl od Reity. "Ale… Od kuť pochází moje matka?" zeptal se Reita a čekal, že se trefil do černého. "Hm… Si celý jako tvá matka. Rozčiluješ se nad každou prkotinou, pořád se hádáš a vyhýbáš se povinnostem. Jen tak mimochodem, doufám, že jsi nezapomněl na 24. na ten večírek?" Reita znuděně protočil oči, ale pak kývnul. "Jo, půjdu tam. Jen pod jednou podmínkou…" znovu nasadil svůj arogantní výraz a lehce přimhouřil oči. "A jakou?" zeptal se jeho otec a z kapsy saka vytáhnul cigaretu. "Jestli Ruki bude chtít, může jít se mnou." Řekl a založil ruce na prsou. "Tak to už se mi nelíbí." Zavrčel a cigaretu si zapálil. "Ježíš! Promiň, já zapomněl! Já zapomněl, že všichni ti tví kamarádíčci mají s bordelem negativní zkušenosti a kdyby Rukiho poznali asi by s hysterickým pláčem utekli!" Reita se plácnul do čela a nasadil nejarogantnější a nejrejpavější tón jaký uměl. "A dost!!" zahřměl jeho otec. Reita zmlknul a ukončil svoje divadélko. "Půjdeš tam a tu štětku necháš doma!" To byla jeho poslední slova. Pak jen nasupeně odcházel a prásknul dveřmi. "A doprdele…" poznamenal si sám pro sebe a vyběhl po schodech, hledat Rukiho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karii ウサギ Sumire Karii ウサギ Sumire | Web | 22. prosince 2010 v 6:46 | Reagovat

yeee.. mě to náhodou baví!.. a přijde mi to zajímavé...
krásný..
dopiš too.. pls..
hi na ty jednorázovky se taky moooc těšim ^^ ... psycho story..nyaa to mám v poslední době moc v oblibě.. a k těm vánocům to bude naprosto skvělé.. =3

2 Nashii-chan Nashii-chan | Web | 22. prosince 2010 v 15:33 | Reagovat

Možná se mi to jen zdá, ale je to trochu zmatený.... teda aspoň já to tak vidim, ale i přes to je škoda, že to nedopíšeš... napadá mě pár možností jak by to mohlo pokračovat, ale když nechceš tak nic no... je to škoda...

3 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 21:33 | Reagovat

Osobně velmi doufám že to ta čokoláda je :)

4 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 21:39 | Reagovat

Jsem rád, že i když máš odpor k tokio hotel, tak že sis to přečetla
Jinak k tvé otázce, ano jsem kluk :)

5 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 21:43 | Reagovat

Ani se ti nedivým :) občas jsou opravdu šíleni, já je kdysi taky nesnášel, ale osobně mám rád všechny písničky co se dají poslouchat a tokio hotel je prostě pop a když mám špatnou náladu tak Bill má vážně krásný hlas :D podle mého samozřejmně ti to nenutím :)

6 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 21:56 | Reagovat

No Takeru  jeho hlas a xichty :D ty nejají chybu, ale Gazette moc neposlouchám :D spíš Vivid a ještě Korejské skupiny :)

7 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 22:03 | Reagovat

Nooo taaak tu neznám přiznámse :D ale Znám například oni už se nejspíš rozpadli ale Shinhwa a písnička Yo :D se mi ukrutně líbí a potom ještě Big Bang a písnička haru haru je užasná a G DRAGON a jeho písničky no všechny jsou dokonalé ale tak každý má jiný styl :)

8 Hiroto Hiroto | Web | 22. prosince 2010 v 22:11 | Reagovat

Jo ICQ mám   no myslím že Japonci jsou ujetí víc :) než korejci to je jen slabí čajíček :)

9 Nashii-chan Nashii-chan | Web | 23. prosince 2010 v 10:10 | Reagovat

proč jsdi smazala "Nehodu" ?! kůli mně?

10 Projer Projer | E-mail | Web | 24. října 2011 v 14:12 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: