~When I see you, I have a reason to laugh.~

Umělec

31. prosince 2010 v 23:40 | Suzuki Miu
aoi
ruki
No a je to tady... Taková blbost co mě napadla když jsem si u strejdy prohlížela jejich zbírku knih. Namátkově jsem je projížděla a do oka mě padla jedna jménem 'Caravaggio', no tak samozřejmě já věděla o koho jde, tak jsem knížku otevřela a jen tak si něco v rychlosti přečetla...
Zjistila jsem třeba to, že ty postavy, které kreslil 'používal' i jako své milence....
A asi tak na to se odvíjí tendle ten příběh... Šlo by to pojmenovat, třeba i 'Novodobý Caravaggio', ale buhví jestli ty hystorky jsou pravdivé, že... Podle mě se při něčem musí obracet v hrobě... Jestli nějaký má...
No nic, příjemné počtení... (Jestli budu plodná (o_0?!) tak ještě teď dopíšu Návrat - Uru x Miya)










"Potřebuju další barvy!" zakřičel jsem na svého pomocníka, který mi zařizoval pomůcky. "Hai!" zakřičel a odběhl do komory, co byla na konci místnosti. Najednou zazvonil zvonek. Utřel jsem si ruce do hadru, který byl přehozený přes stolek, kde jsem měl paletu a štětce a šel jsem otevřít.
Když jsem otevřel, zjevily se přede mnou dvě osoby. Jeden blondýn, ještě o kus vyšší než já a pak jeden blondýn, který byl zase o kus menší než já. Ten byl oděn v úzkých černých kalhotách a delším saku pod zadek. Pozval jsem je dovnitř a nemohl zpustit oči z toho malého blondýna.
Můj otec a zároveň novodobý mecenáš po mě chtěl lidi, ne zátiší co jsem běžně kreslil.
Věděl jsem kam zajít, když chci pěkné postavy. Do mužského bordelu. Nechal jsem jednoho barmana vybrat dva mladé muže a ať mi je pošle v ten a ten den na moji adresu.
A skutečně přišli. A opravdu pěkní. Ten vyšší se bez ostychu posadil na barovou stoličku, která tam byla připravená a stáhl si sako, které si položil do klína. Ten menší si ostýchavě stáhl sako a posadil se na malou stoličku, která stála vedle té barové. Jeho blonďaté vlasy mu padali do obličeje, že přes ně podle mého úsudku nemohl vidět.
Posadil jsem se na stoličku, která stála před plátnem a dal se do rychlého náčrtu. Když byl náčrt hotov, vrhl jsem se na tempery.
"Hotovo…" zašeptal jsem si sám pro sebe a odložil pero. "Hotovo?" otázal se mě ten vyšší (Uruha se jmenoval) a natočil si pramen vlasů na prst. "Hai." Odpověděl jsem a protáhl se. Sedm hodin jsem seděl a kreslil. Uruha se tedy zvedl a natáhl si na sebe sako. "Já už půjdu." Řekl mi a z kapsy vytáhl cigaretu. "Ruki by tu asi rád zůstal. Už ti tady skoro spí." Tak teda Ruki se jmenuje. S Uruhou jsem se bavil téměř celou dobu, ale s Rukim jsem neprohodil ani slovo. "Ale zítra ho Aoi pošli zpátky, jinak se šéf bude hodně zlobit." Zašeptal a odcházel ke dveřím. "Fajn. Možná se tam za Vámi někdy stavím." Odpověděl jsem mu s úsměvem a přišel jsem k Rukimu. "Nechceš si jít lehnout?" otázal jsem se ho a dřepnul si k němu. "Cože?" zeptal se tiše a podíval se na mě. "Pojď si lehnout." Vybídl jsem ho a pomohl jsem mu vstát. Nějak se zakymácel, takže jsem ho podepřel a vedl jsem ho k sobě do pokoje. Bohužel zakopl o práh a svalil se na zem. Jelikož se mě držel kolem krku svalil jsem se na zem s ním.
Byl tak krásný. Neodolal jsem mu a políbil jej na rty. Nejdřív se pode mnou trochu cukal, ale pak se uklidnil a začal spolupracovat. Přece jen to je děvka z bordelu a tohle by mu nemělo dělat problém.
Pomalu jsem mu stahoval košili, kalhoty i boxerky, abych se mohl dotýkat jeho nahého těla.
Líbal jsem jej na krční tepnu a pomalu postupoval přes jeho porcelánový hrudník až k podbřišku. Stáhl jsem svoje kalhoty i s boxerkama ke kolenům a naklonil se nad něj. Nejdřív jsem do něj strčil jeden prst. Následoval druhý i třetí. Nezdálo se, že by ho to nějak bolelo. Asi byl zvyklý. Všechny tři prsty jsem z něj vyjal a jedním přírazem jsem do něj vnikl. "Aoi…" zakňučel tiše a zaklonil hlavu. "Ššš…" tišil jsem jej a začal se v něm lehce pohybovat. Jeho bolestné vzlyky jsem polykal ve svých polibcích. Ruku jsem mu obtočil kolem jeho chlouby a přirážel čím dál rychleji. "Ruki!" vykřikl jsem a vyprázdnil se do jeho útrob. Ruki něco zašeptal a vyvrcholil na můj hrudník. Vyčerpaně jsem se svalil vedle něj a rukou mu vjel do vlasů. Přehodil jsem přes nás jeho černou košili, která nám zakryla pouze pas.
Po chvíli jsem ho zvedl a donesl do postele. Leželi jsme tam, vedle sebe a tiše oddychovali.
Nebylo by špatné mít někoho takového doma…
Po chvilce snění, jaké by to bylo, kdyby to byl neustále se mnou, jsem nakonec usnul.
Další den mě probudilo jakési štrachání kolem postele. "Ruki…?" otázal jsem se zamžoural do slunečního světla. "Už musím jít…" odpověděl a naklonil se nade mnou. "Jestli chceš, stav se za mnou. Chtěj Rukiho." Políbil mne nejdřív na čelo a pak na rty a odešel. "Ještě se uvidíme…" usmál jsem se sám pro sebe a znovu upadl do říše snů…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kana Kaii ドモ Kana Kaii ドモ | Web | 1. ledna 2011 v 11:23 | Reagovat

Perfektné! xDD Aj keď ja mám radšej pár AOi x Uru, bolo to skvelé xD

2 Karii ウサギ Sumire Karii ウサギ Sumire | Web | 1. ledna 2011 v 15:58 | Reagovat

nyaaa...nádheraa..^^
moc povedené! *tleská*
xD

3 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 2. ledna 2011 v 14:30 | Reagovat

*Bulí jak želva* To bylo... nádherný... *bulí ještě víc* Fňuk...

4 Já | Web | 8. ledna 2011 v 18:34 | Reagovat

Kňááá...

5 Berry Berry | Web | 22. ledna 2011 v 17:38 | Reagovat

"Ruku jsem mu  obtočil kolem jeho chlouby..."

... a vykloubil si zápěstí, chudášek můj malej... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy: